Moc ráda plním sny…a nejen sobě, i když to v poslední době hlavně 😀 sobecké že? Ale myslím, že občas je to opravdu potřeba. A proto jsme Terezce pořídili super chodítko, vypadá jako kočárek a pěkně plní svou funkci. Terezka se hezky chytne a před sebou veze kočárek. V něm samozřejmě nesmí chybět medvídek. Občas se zastaví, vytáhne medvídka, pomazlí se s ním – dělá hááhááá a mojííí mojíííí, dá medvídka zpátky a jedeme dál! Do té doby, než potkáme tatínka, který jde z práce a nutně musí Terezku vzít na ruce, a je po chození 😀 Ale to vůbec nevadí, Terezka začíná být odvážnější a odvážnější, když si myslí, že ji nikdo nevidí, popojde si zvesela dva tři kroky bez držení, jakmile zjistí, že ji někdo sleduje, okamžitě kleká na čtyři a nebo se něčeho chytá.
A další splněný sen má náš tatínek. Pořídili jsme sedačku na kolo a huráááá na výlet. Vyjeli jsme teď o víkendu, jen na chviličku…měla jsem obavu, že mě po tom, co jsem asi tři sezony neseděla na kole bude bolet zadeček…a taky že jo 😀 mám tam asi modřinu, ale ta musí rychle zmizet, protože na kole je to opravdu fajn. Terka si jízdu strašně užívá. Všem mává, volá ahooooj (ona teda aoooooj, málokdo pozná, že je to ahoj), pak dloube tátu pod triko…no zábavu si vždycky najde. Jsem ráda, že se nebojí, je to přeci jen jiná perspektiva než z kočárku.
